Červené židle se kupují většinou až nakonec — stůl, podlaha i stěny už jsou dané a v místnosti pořád něco chybí. Nabídka v této barvě stojí hlavně na jídelních židlích s bukovou konstrukcí a čalouněným sedákem v brusinkovém nebo vínovém odstínu, doplněných o několik skořepinových kusů. Protože se židle kupují po více kusech, praktické parametry tady rozhodují víc než u jednotlivého doplňku.
Kolik červené jedna jídelna unese
Čtyři stejné červené židle udělají z barvy hlavní téma místnosti. Dvě červené a čtyři neutrální z ní udělají detail — a ty dvě obvykle patří do čel stolu, kde působí jako záměr, ne jako zbytek sady. Míchání funguje, pokud zůstane stejná konstrukce a liší se jen čalounění. Přestane fungovat ve chvíli, kdy se liší tvar i barva zároveň.
K teplému dubu, buku a ořechu jde červená velmi dobře. K šedě mořenému dřevu hůř: chladný podklad z ní vytáhne teplo a zůstane matný, nejasný tón.
Výška sedu vůči výšce stolu
Tohle je rozměr, na kterém stojí veškeré pohodlí. Jídelní stoly mají v Evropě výšku 73 až 76 cm a odpovídající výška sedu je 45 až 47 cm. Ve skutečnosti jde o mezeru mezi sedákem a spodní hranou desky: chcete 27 až 30 cm. Míň a stehna se opírají o desku, víc a všichni jedí s rameny nahoře.
Před objednáním se podívejte, jestli má stůl pod deskou lubovou konstrukci — ta z té mezery ukrojí. U židlí s područkami měřte i k hornímu okraji područky; pokud se nevejdou pod desku, šest židlí se promění v šest překážek. U barového pultu vysokého 90 cm hledejte sed kolem 60 až 65 cm, u barového stolu 105 až 110 cm pak 75 až 80 cm.
Buk, kov a čalounění
Buk je evropský standard pro jídelní židle: tvrdý, s jemnou kresbou, drží šroubovaný spoj a rovnoměrně přijímá mořidlo. Zároveň pracuje s vlhkostí, takže židle stojící u radiátoru se rozviklá dřív než ostatní. Kovové konstrukce vyjdou při stejné pevnosti subtilnější a lépe se stohují, ale na tvrdé podlaze jsou hlučnější. Skořepiny z plastu nebo překližky snesou lakovanou červenou a snadno se otírají — bez čalounění je to ale židle na půl hodiny, ne na celý večer.
U čalounění se dívejte na odolnost proti oděru a hlavně na to, jestli jde sedák sundat. Jídelní sedák čelí většímu počtu skvrn než jakákoli jiná plocha v bytě a snímatelný sedák z toho dělá pětiminutový problém místo trvalého.
Nosnost, stohování a podlaha
-
Nosnost udávají výrobci obvykle mezi 110 a 120 kg u domácích modelů. Je to údaj, který se vyplatí přečíst, ne odhadovat.
-
Normy ČSN EN 12520 pokrývají sedací nábytek pro domácnost, EN 16139 pak veřejné prostory. Druhá zkouší tvrději, což dává smysl u židlí v každodenním rodinném provozu.
-
Stohování má svůj limit. Řada „stohovatelných“ židlí zvládne čtyři kusy, ne osm, a mezi ně patří plstěná nebo plastová podložka, jinak vrchní židle poznamená sedák pod sebou.
-
Kluzáky plstěné na dřevo a laminát, tvrdší plastové na dlažbu a kámen. Jednou ročně je vyměňte — podlahu škrábe opotřebený kluzák, ne židle.
Časté dotazy
Hodí se červené židle do malé kuchyně?
Ano, pokud zůstanou jedinou výraznou barvou v místnosti. Ve stísněném prostoru je lepší dvojice než celá sada.
Musí být všechny židle u stolu stejné?
Musí sdílet výšku sedu a přibližně stejný tvar. Dvě barvy v jedné sadě jsou zavedený postup, tři a víc už potřebují důvod.
Vybledne červené čalounění?
Na přímém slunci časem ano, jako každá sytá barva. Židle se ale dají otáčet, takže se opotřebení i vyblednutí rozloží rovnoměrně.
Ostatní barvy a tvary najdete v kategorii židle.