Designové lampy jsou v katalozích nejméně přesná kategorie ze všech: to slovo se dá napsat k čemukoli, protože každý výrobek někdo navrhl. Smysl dostává teprve tehdy, když za tvarem stojí jméno autora, rok a výrobce, který k modelu drží práva. Tato stránka je proto vedená podle autorství — kdo tvar vymyslel, jaký problém se světlem jím řešil a co z toho má člověk, který si svítidlo pověsí doma.
Tři věci se dají ověřit ještě před nákupem. Autor — konkrétní jméno, ne „italský design“. Datace — rok návrhu, protože designová svítidla se datují jako nábytek a většina kánonu vznikla mezi lety 1925 a 1975. Výrobce — značka, která model vyrábí se souhlasem autora nebo jeho dědiců. Chybí-li všechny tři, jde o tvar inspirovaný něčím jiným, což samo o sobě není vada, jen se za to nemá platit jako za autorský kus.
Čtvrtá věc se ověřit nedá a přitom rozhoduje o tom, jestli budete se svítidlem doma spokojeni: zda tvar řeší nějakou úlohu se světlem, nebo je to jen silueta. Dánská a italská poválečná svítidla vznikala z technického zadání — zaclonit zdroj, dostat světlo nad stůl bez zásahu do stropu, udržet ramena v poloze bez utahování šroubu. Právě proto se dají používat i sto let po návrhu.
Následující modely se v obchodech objevují nejčastěji, ať už jako reedice, nebo jako předloha nesčetných variací. Vyplatí se je znát, protože podle nich se dá poznat, co má vlastně svítidlo v regálu za předka.
Deset opakovaně citovaných návrhů a jejich přínos Model a autorRok návrhuCo přinesl WG24, Wilhelm Wagenfeld1923–1924Bauhausovská stolní lampa z opálového skla a kovu, kde je přiznaná celá konstrukce včetně vedení a objímky Systém PH, Poul Henningsenod poloviny 20. letVrstvená stínidla, která zaclánějí zdroj z každého úhlu pohledu; do očí se nedostane přímé světlo PH Artyčok, Poul Henningsen1958Desítky přesazených plátků; světlo se odráží ven, zdroj zůstává neviditelný z libovolného místa v místnosti A330S, Alvar Aalto1937Zvonové mosazné stínidlo s perforovaným lemem, které pouští úzký pruh světla i do stran Akari, Isamu Noguchiod 1951Ručně lepený papír washi na bambusovém žebroví; svítidlo jako objekt téměř bez hmotnosti Arco, Achille a Pier Giacomo Castiglioni1962Světlo nad stolem bez zásahu do stropu; těžký mramorový blok slouží jako protiváha vyloženého oblouku Flowerpot, Verner Panton1968Dvě polokoule proti sobě; horní zaclání, spodní odráží a barevný lak se stal součástí návrhu 1227, George Carwardine1935Pružinový mechanismus převzatý z automobilového zavěšení; rameno drží polohu bez dotažení šroubu Tizio, Richard Sapper1972Proud vede samotnými rameny, takže podél konstrukce nevisí žádný kabel 2097, Gino Sarfatti1958Lustr zredukovaný na svazek trubek s přiznanými kabely místo ověsu a ramenTři pojmy, které se v inzerátech mísí, přitom znamenají něco zcela jiného.
Poctivá replika se ke svému původu hlásí a neprodává se pod jménem autora. Označení „inspirováno“ v popisu je informace, ne výmluva.
Kánon designových svítidel se obvykle vypráví přes Kodaň a Milán, jenže české kupující se ho týká i zblízka. Sklářské školy v Kamenickém Šenově a Železném Brodě, hutě v Novém Boru a v Chřibské a lustrárny na severu Čech dodávaly osvětlení do divadel, sálů i zahraničních veřejných budov po celé dvacáté století. Poválečná československá sklářská škola — René Roubíček, Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou, Věra Lišková — pracovala se sklem jako se sochařským materiálem a její tvarosloví se přeneslo i do svítidel.
Prakticky z toho plyne jedno vodítko: u skleněných stínidel se dívejte, jestli je sklo foukané do formy, nebo lisované. Foukaný opál má nestejnou tloušťku stěny, a proto svítí měkce a nerovnoměrně, což je při pohledu do místnosti příjemné. Lisované sklo je pravidelnější a chladnější, zato lacinější a odolnější. Ani jedno není chyba, jen si vyberte vědomě.
Nejčastější zklamání z designového svítidla nemá s kvalitou nic společného. Papírové Akari dává nádherné rozptýlené světlo a k práci u stolu se nehodí ani náhodou. Otevřený svazek trubek nad jídelním stolem svítí do očí každému, kdo sedí naproti. Kulová stínidla z opálu vypadají skvěle a mají mizivý účinek na plochu pod sebou.
Řešení není přestat kupovat ikony, ale rozdělit si úlohy. Sochařský kus obsluhuje atmosféru a pohled do místnosti; funkční světlo obstará druhé svítidlo, které nemusí být vidět. Pravidlo, které funguje v každé místnosti: jeden zdroj nestačí nikde. Obývací pokoj snese tři až pět rozsvěcených bodů v různých výškách, ložnice dva, kuchyň jeden nad linkou a jeden nad stolem.
Autorská svítidla se vybírají podle toho, jakou úlohu v místnosti obsadí. Každý typ má vlastní stránku s vlastními rozměry a výškami:
Spolehlivěji podle štítku a podle prodejce než podle částky. Reedice nese jméno výrobce vyraženo nebo vytištěno přímo na kovu či na štítku u vývodu kabelu, u limitovaných sérií i číslo kusu. Prodejce autorizovaný značkou to uvádí v popisu, protože je to jeho hlavní výhoda.
Ve většině případů ano, pokud sedí objímka — nejčastěji E27 nebo E14 — a pokud je stínidlo tvarované tak, že novou žárovku pojme. U vrstvených a otevřených stínidel dejte pozor na tvar baňky: konstrukce počítala s určitou polohou vlákna a příliš dlouhá žárovka vykoukne pod okraj. U zdrojů se stmíváním musí být stmívatelná i žárovka, jinak bliká.
Do obytných místností 2700 K, k mosazi a k teplému dřevu klidně 2400 až 2500 K. Neutrální 4000 K patří do dílny a do koupelnového zrcadla, v obývacím pokoji vypadá nemilosrdně. U barevných laků a u přírodních materiálů se vyplatí zdroj s indexem podání barev Ra 90 a výš, jinak se lak i dřevo posunou do šeda.
Krytí IP20 znamená ochranu proti dotyku prsty a žádnou ochranu proti vodě. Je to standard pro obytné interiéry. Do koupelny v okolí vany a sprchy a ven takové svítidlo nepatří — tam se hledá krytí IP44 a vyšší.
Podívejte se na spoje a na tloušťku materiálu. Autorské kusy mají spoje řešené, ne zakryté — přírubu, objímku i vedení kabelu někdo kreslil. Napodobeniny obvykle spoj schovají pod krytku a stěny plechu i skla mají tenčí, což je vidět už na fotografii proti světlu.
Ano, ale ne všechna. Vyložený oblouk potřebuje kolem sebe místo, artyčokové stínidlo má znatelný průměr a vypadá dobře jen s odstupem. V malém prostoru fungují lépe drobné autorské kusy — kloubová ramena, nástěnná svítidla s výkyvným ramenem a malá stolní svítidla, která nezabírají podlahu.
