Kovový stůl stojí na podnoži z oceli, hliníku nebo litiny a nese desku ze dřeva, skla, keramiky či kamene – případně i z plechu. Kov unese těžkou desku na tenkých nohách, takže stůl působí lehce a přitom se neviklá. Proto se kovové stoly tolik prosadily v jídelnách a obývácích v industriálním, loftovém a minimalistickém stylu.
Dřevěný stůl drží pohromadě silné nohy a luby pod deskou. Ocelový profil je při stejné tuhosti mnohem tenčí, a tak může deska přečnívat daleko za nohy a pod stolem zbude víc místa. Podnože se buď svařují (jsou tuhé hned po vybalení), nebo šroubují (snáz se stěhují a vynášejí do patra).
Nejběžnější úpravou je komaxit, tedy prášková vypalovaná barva – obvykle černá, bílá, antracitová nebo v odstínu mosazi. Méně často uvidíte surovou ocel pod bezbarvým lakem, na které zůstávají znatelné svary a stopy po válcování, nebo lesklý chrom a nerez. Hliník je lehčí a nerezaví, proto převládá u zahradních stolů. Litina a kované železo dávají těžké podnože ve stylu bistra.
Většina jídelních stolů měří na výšku 74–76 cm bez ohledu na materiál. U kovových se víc liší tvar podnože, a ten rozhoduje o tom, kolik židlí se ke stolu vejde.
| Typ stolu | Obvyklá výška | Rozměry a místo |
|---|---|---|
| Jídelní, obdélníkový | 74–76 cm | na osobu cca 60 cm délky; 80×80 cm pro 2–4, 140×80 cm pro 4–6, 180–200×90 cm pro 6–8 |
| Jídelní, kulatý na středové noze | 74–76 cm | průměr 90–100 cm pro 4 osoby, 110–120 cm pro 4–6 |
| Konferenční stolek | 35–45 cm | zhruba dvě třetiny délky pohovky, 40–45 cm od jejího okraje |
| Odkládací stolek | 45–60 cm | deska ve výšce područky nebo o kus níž |
| Barový stůl | 100–110 cm | barové židle se sedákem o 25–30 cm níž než deska |
Mezi sedákem a spodní hranou desky by mělo zůstat 28–30 cm na stehna. U podnoží s rámem těsně pod deskou si ověřte, kde vede příčka – často je právě ona důvodem, proč se židle s područkami pod stůl nezasunou.
Podnož by nikdy neměla vyčnívat za hranu desky a na koncích stolu by měla být mírně zapuštěná dovnitř. O vyčnívající ližinu se snadno zakopne a mírné zapuštění dá sedícím na konci stolu víc místa pro nohy.
Masivní dub, jasan nebo ořech zútulní chladnou ocel a dává typický loftový vzhled. Dřevo ale pracuje: v topné sezóně sesychá, v létě nabírá vlhkost, a proto mají kvalitní rámy podélné otvory pro šrouby. Tvrzené sklo nechá vyniknout tvar podnože a snadno se myje, jenže ukáže každý otisk. Keramika a slinutý kámen snesou horký hrnec i červené víno, mramor a žula jsou nejtěžší – a právě u nich se ocel vyplatí nejvíc, protože tenký rám unese váhu, na kterou by dřevěné nohy musely být hodně masivní. Dýhovaná deska nebo lamino jsou lehčí a levnější, ale méně odolné vůči vodě na hranách.
Kolem jídelního stolu nechte 75–90 cm volného místa, aby šlo odsunout židli a projít za sedícími. Lustr nebo závěsné svítidlo se obvykle věší tak, aby spodní okraj byl 70–80 cm nad deskou. Černý nebo mosazný rám stolu se hezky propojí se svítidlem ve stejném kovu – třeba s kovovým lustrem.
Standardně 74–76 cm. Konferenční stolky mají 35–45 cm, barové stoly 100–110 cm. U kovových stolů se výška často dá doladit stavitelnými nožkami o centimetr či dva.
Pokud za židlí nikdo nechodí, stačí 75–80 cm. Když tudy vede průchod, počítejte s 90–110 cm.
Jen když to výrobce výslovně uvádí. Zahradní kovové stoly mají rám z hliníku nebo pozinkované oceli s komaxitem. Interiérový stůl může na terase už po jedné sezóně zarezavět ve svarech a v místech, kde je odprýsklá barva.
Kulatý na středové noze se lépe vejde do malé jídelny a nikdo nesedí u rohu. Obdélníkový využije úzkou místnost a pojme víc lidí.
Přiložte magnet: ocel přitahuje, hliník ne. Ocelová podnož je těžší a tužší, hliníková lehká a odolná proti korozi, ale se silnějšími profily.
Kov vydrží nárazy lépe než dřevo, jen u stolků s ostrými hranami rámu zvažte zaoblené tvary nebo kulatou desku.
Víc o stolech z jiných materiálů a v jiných tvarech: jídelní a konferenční stoly.
